Už jste slyšeli o kvašené zelenině čili o takzvaných pickles? Řada lidí stále nad kvašenou zeleninou ohrnuje nos, což je škoda. Kvašená zelenina je totiž velmi zdravá!
Pokud hledáte skvělý a zdravý způsob, jak zachovat zeleninu ve výborném stavu i přes dlouhou zimu, aniž by došlo k úbytku tělu prospěšných látek a potřebných živin, kvašení je to nejlepší rozhodnutí. Prozraďme si, jak na ni krok po kroku.
Obsah
Proč zeleninu konzervovat fermentací
Zachování zeleniny ve výborném stavu, aniž by došlo k úbytku tělu prospěšných látek – to je ten hlavní důvod, proč zeleninu konzervovat fermentací čili takzvaným kvašením. Podle odborníků je kvašení zeleniny rychlou a levnou metodou uchování zeleniny, která nezabere víc než pár minut, možná hodinu. Navíc se při kvašení zeleniny nepoužívají žádné speciální produkty či pomůcky a prostředky. Zelenina se sama prokvasí, a to za pomoci přirozeně vzniklých bakterií.
Odborníci také rádi vyzdvihují fakt, že kvašená, respektive kysaná zelenina je dokonce o něco zdravější než syrová zelenina. To věděli i naši předkové, kteří si díky kvašené zelenině udržovali zdravou střevní mikroflóru. S pomocí fermentované zeleniny lze vyloučit toxické látky z těla a člověk se může zbavit taktéž únavy či vysokého krevního tlaku.
Co dalšího fermentovaná zelenina umí?
- zvyšuje obranyschopnost organismu
- ulevuje od zánětů zažívacích orgánů
- chrání před ekzémy
- je skvělým bojovníkem proti chřipce nebo nachlazení
Jak na domácí kvašení zeleniny krok za krokem
Mezi námi se jistě najdou jedinci, kteří se nikdy nepustili do kvašení zeleniny. Právě pro tyto neználky máme návod, který je provede celým domácím kvašením. Není na tom opravdu nic těžkého, nejsou k tomu žádné speciální produkty či pomůcky.
Kromě zeleniny (která by měla být ideálně tvrdší a s větším obsahem cukru) si připravte sůl, kmín nebo celý pepř a vhodnou nádobu na kvašení. Touto nádobou se myslí například keramická nádoba nebo sklenice. Pamatujte však na to, že veškeré nástroje a nádobí je třeba pořádně vyvařit. Ideálně je proto dejte na mycí program do myčky, kde se sklenice i nádoby zbaví veškerých bakterií.
1) Krájení zeleniny
Vůbec prvním krokem při kvašení zeleniny je krájení zeleniny. Zelenina se buď krájí na menší kousky, nebo ji můžete nakrájet najemno. Pamatuje na jedno pravidlo, a sice čím jemnější zelenina je, tím rychleji bude kvasit.
2) Míchání
Druhým krokem je míchání. Během tohoto kroku se smíchá veškerá připravená zelenina se solí a kořením. Nejčastěji se z koření využívá kmín nebo zmiňovaný celý pepř. Zelenina během druhého kroku pustí šťávu, ve které musí být i po přendání do sklenic a nádob ponořená.
3) Pěchování zeleniny
Třetím krokem je pěchování zeleniny čili nandávání zeleniny do připravených a vyvařených nádob. Je důležité zeleninu po napěchování zatížit, aby se k ní nedostal vzduch. A jak již bylo zmíněno, pamatujte na to, že zelenina musí být neustále ponořená ve vlastní šťávě.
Pokud bude zelenina ponořená do vlastní šťávy a zatížená, následuje zakrytí. Jelikož musí během prvních pár dnů kvašení zelenina dýchat, zakryjte keramické nádoby nebo sklenice kvasnou zátkou či nezašroubovaným víčkem. Z nádob a sklenic budou utíkat takzvané plyny vznikající při kvašení.
Co dál?
První a ta zásadní fáze kvašení probíhá zhruba tři až pět dní, během kterých je dobré mít sklenice v nějaké míse. Šťávy totiž bude přibývat a sklenice začnou přetékat. Pokud je budete mít všechny naskládané v míse nebo lavoru, ušetříte si tím hromadu práce. Během těchto prvních pár dnů musí být fermentovaná zelenina na teplém místě. Teplým místem se myslí především místo, kde se teplota pohybuje kolem třiadvaceti stupňů Celsia.
Až uplyne doba kvašení, sklenice s kvašenou zeleninou uzavřete a schovejte do chladu. Ideálním místem na skladování je studený sklep nebo spíž, případně lednice.
